Drobné památky

Turecký pavilon

GPS: 49.6676131N, 15.4065606E

Před zámkem na břehu řeky Sázavy se nachází jedna z romantických staveb zámeckého parku Turecký pavilon. Je to drobná zděná šestiboká stavba s cibulovitou střechou ozdobenou sestavou makoviček. Kolem čtyř stran pavilonu je ochoz s kamenným zábradlím. Stavba se datuje k 1. polovině 19. století.

Kašna

GPS: 49.6677333N, 15.4041558E

Architektonicky upravená kamenná nádrž s přítokem a odtokem vody je raným příkladem neogotického slohu. Nachází se uprostřed náměstí Trčků z Lípy, takřka před radnicí, a tvoří součást veřejného prostranství. Je dílem místního kamenického mistra Jana Schlesingera z roku 1825. V jejím středu se nachází žulový podstavec s vázou, v níž je umístěna vodní tryska.

Památník Jiřího Wolkera a A. B. Svojsíka

GPS: 49.6620219N, 15.4098417E

Stojí na okraji zámeckého parku u cesty k Závidkovicím a nese nápis: „K prvnímu tábořišti čsl. skautů procházeli Světlou n. Sáz. profesor A. B. Svojsík, zakladatel čsl. junáctví v r. 1912 a básník-skaut Jiří Wolker v r. 1916. V upomínku světelští junáci. L. P. 1947." Nápis je poněkud nepřesný, neboť skauti ke svému tábořišti putovali z železniční stanice Okrouhlice přes Krásnou Horu. Do Světlé nad Sázavou se vypravili na výlet 16. srpna 1916, jak o tom Jiří Wolker píše ve svém Táborovém deníku.

Socha sv. Václava

GPS: 49.6673147N, 15.4047508E

Socha pochází z roku 1884 a je umístěna na kvádrovém žulovém podstavci z roku 1940. Sv Václav má nakročenou pravou nohu, v levé ruce drží štít se znakem orlice, pravou rukou objímá praporec. Přes ramena má dlouhý plášť, u pasu vlevo meč, vpravo dýku. Čelní strana podstavce nese nápis: „Svatý Václave nedej zahynouti nám ni budoucím", z boku je na podstavci nápis: „Ku cti sv. Václava, patrona tohoto chrámu, zbudoval zakladatel kamenického průmyslu ve zdejším kraji Josef Podpěra a jeho syn Josef Podpěra. L.P. 1940". Socha sv. Václava patří do souboru pěti pískovcových soch před kostelem sv. Václava, který prohlásilo Ministerstvo kultury ČR v roce 2002 za kulturní památku.

Socha sv. Jana Nepomuckého

GPS: 49.6674572N, 15.4046783E

Socha pochází ze druhé třetiny 18. století. Sv. Jan Nepomucký je oděn v klasickém rouchu klerika, v pravé ruce drží kříž s korpusem Krista, levou ruku má svěšenou podél boku. Jan Nepomucký byl mimo jiné i patronem mostů, proto jeho sochy stávají na mostech nebo předmostích. Také tato socha původně stávala na předmostí na Malé Straně. Socha sv. Jana Nepomuckého patří do souboru pěti pískovcových soch před kostelem sv. Václava, který prohlásilo Ministerstvo kultury ČR v roce 2002 za kulturní památku.

Socha sv. Josefa s Ježíškem

GPS: 49.6674425N, 15.4045489E

Socha je umístěna na bohatě zdobeném, odstupňovaném podstavci obdélného půdorysu. Uprostřed přední části jsou dva reliéfní znaky a nad nimi korunka, kraje jsou směrem dopředu zdobeny volutami s akantovými listy. Na podstavci je nasazen hranolový dřík nesoucí vlastní sochu. Spodní část dříku je rozšířena, na bocích a vzadu je zdobena akantovými listy, čelní strana je opatřena kartuší s letopočtem 1724. Nad ní je opět korunka a navrchu profilovaná římsa. Po stranách dříku se nacházejí vázy. Postava sv. Josefa má pravou nohu nakročenou dopředu a přes ramena přehozený plášť. V náručí drží Ježíška, který se levou ručkou dotýká jeho vousů. Socha Pěstouna Páně, patrona církve a řemeslníků a spolupatrona České země byla postavena na náklad tří cechů – kameníků, zedníků a tesařů. Původně stála na náměstí, v roce 1947 byla přestěhována ke hřbitovní zdi a po 50 letech byla vrácena na náměstí. Socha sv. Josefa s Ježíškem patří do souboru pěti pískovcových soch před kostelem sv. Václava, který prohlásilo Ministerstvo kultury ČR v roce 2002 za kulturní památku.

Socha sv. Floriána

GPS: 49.6673850N, 15.4046078E

Socha patrona hasičů, ochránce před ohněm a povodněmi, je umístěna před kostelem na levé straně schodiště. Pochází z poloviny 18. století, tedy z doby, kdy sv. Florián býval představován s putnou (džberem), ze které vylévá vodu a hasí hořící kostel či jinou budovu, stojící u jeho nohou. Tato socha však spodobňuje vojína s praporcem, jak byl zobrazován do roku 1487. Má dopředu nakročenou levou nohu, suknici nad koleny přepásanou šňůrou s dvěma střapci a ozdobně ohrnuté vysoké boty. Socha sv. Floriána patří do souboru pěti pískovcových soch před kostelem sv. Václava, který prohlásilo Ministerstvo kultury ČR v roce 2002 za kulturní památku.

Socha alegorie Víry neboli sv. Barbory

GPS: 49.6673408N, 15.4046386E

Socha je z poloviny 18. století a najdete ji na pravé straně schodiště. Představuje sochu ženy oděné do bohatě řaseného roucha, pravou ruku má před hrudí a drží v ní kalich, v levé ruce svírá meč. Socha sv. Barbory patří do souboru pěti pískovcových soch před kostelem sv. Václava, který prohlásilo Ministerstvo kultury ČR v roce 2002 za kulturní památku.

Památník obětem I. a II. světové války

GPS: 49.6677761N, 15.4070214E

V roce 2009, krátce před výročím vzniku Československé republiky (státní svátek ČR, který se slaví každoročně 28. října), byl na levém břehu Sázavy naproti zámku instalován nový památník obětem I. a II. světové války. Autorem i realizátorem sochy je akademický sochař Otakar Marcin, učitel Kamenosochařského střediska Lipnice n. S. Jako materiál byla zvolena dolnobřezinecká žula z lomu Horka, a to jak pro hlavní sochu, tak pro její sokl i čtyři čtyřboké sloupky se zaoblenou hlavou a dlažbu. Sokl, nápis a jeho zlacení, sloupky, přírodní dlažbu, dopravu i montáž, to vše provedli žáci Kamenosochařského střediska Lipnice n. S.

Boží muka

GPS: 49.6711978N, 15.4129275E

Několikastupňový pískovcový sloup ukončený hlavou Ježíše Krista s trnovou korunou. Na dříku sloupu výjev ukřižování Ježíše Krista a nápisy Pochválen buď Pán Ježíš Kristus, Ke cti a chvále Boží věnovali manželé Antonín a Barbora Podpěrovi a L. P. 1903, 15.5.

Boží muka Panny Marie Fatimské

GPS: 49.6748100N, 15.4101600E

Socha byla vytvořená ze tří tun místní žuly a vypíná se do výšky 333 centrimentů. Její ozdobou je soška Panny Marie, která je variací sochy Naší Paní z Fatimy a připomínkou stého výročí jejího zjevení. Boží muka byla slavnostně odhalena v roce 2017 a jsou dílem Radomíra Dvořáka, který je také autorem Národního památníku odposlechu, Hlavy XXII a Nomen Omen.

Kamenný kříž v Dolní ulici

GPS: 49.6672478N, 15.3990975E

Kamenný monolitický kříž zapuštěný do země zde stojí údajně od roku 1676. Je na něm vytesán letopočet, ale dlouhodobým působením povětrnostních vlivů je již těžko k rozeznání. Při bytové výstavbě v 70. letech minulého století byl křížek o několik metrů přemístěn.

Pamětní deska Karla Hradeckého

GPS: 49.6673864N, 15.4030886E

Rodný dům MUDr. Karla Hradeckého (*16. 10. 1904) popraveného Němci za pomoc odbojářům v noci ze 7. na 8. září 1943, povýšeného in memoriam na podplukovníka a vyznamenaného válečným křížem.

Pamětní deska Josefa Čapka

GPS: 49.6726011N, 15.4054597E

Dům, v němž žil a nacisty 22. ledna 1941 byl zastřelen obuvník Josef Čapek (*1905 v Přísece). Po něm byla také pojmenovaná celá ulice.

Pamětní deska Jaroslava Haška

GPS: 49.6702653N, 15.4168922E

Na konci srpna 2008 byla na západní stěně výpravní budovy nádraží odhalena bronzová pamětní deska připomínající příjezd slavného autora Dobrého vojáka Švejka na Vysočinu v roce 1921.
Spisovatel Jaroslav Hašek a akademický malíř Jaroslav Panuška vystoupili na nádraží ve Světlé dne 25. srpna 1921 a s mnoha zastávkami se dostali na Lipnici. Autorem pamětní desky je havlíčkobrodský sochař Radomír Dvořák.

Pro lepší přizpůsobení obsahu pro Vás, bezpečnosti, měření statistik návštěvnosti a lepší zpětné vazbě tento web používá cookies. Klikáním a navigováním po stránce souhlasíte s tím, že sbíráme o Vás anonymní informace přes cookies. Více informací o používání cookies na naší stránce najdete zde.